|
|
Distribuce léčiv v čistírnách odpadních vod
Šilhánková, Lenka ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem – distribucí léčiv v odpadních vodách, u nichž byla prokázána toxicita na necílové organismy. Konkrétně řeší výskyt farmak ze skupiny beta-blokátorů, která se hojně podávají při léčbě hypertenze a dalších kardiovaskulárních onemocněních. Jako zástupci byly vybrány acebutolol, atenolol a bisoprolol, jejichž schopnost eliminace byla pozorována u tří čistíren odpadních vod (ČOV) s různou technologií čištění a rozdílným počet ekvivalentních obyvatel. Pro dané analyty byla optimalizována metoda UHPLC s UV/VIS detekcí s využitím diodového pole (DAD). Rovněž byla část práce věnována optimalizaci izolace a zakoncentrování vzorku. Popsaná metoda nebyla ovšem vhodná pro analýzu reálných vzorků odpadní vody, protože ve většině případů nebyl překročen limit kvantifikace, nebo dokonce limit detekce. Proto by bylo dobré analyzovat daná léčiva metodou s vyšší citlivostí, např. pomocí hmotnostního detektoru. Získaná data nenesou vypovídající informace o účinnosti ČOV. Pouze v jediném případě bylo na odtoku detekováno konkrétní množství acebutololu. Na základě dosud provedené analýzy nelze jednoznačně konstatovat, zda kvalita vypouštěné vody z pohledu výskytu léčiv je optimální.
|
|
|
Model čističky odpadních vod řízený pomocí PLC
Kopáč, Ondřej ; Blažek, Petr (oponent) ; Pospíšil, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem čističky odpadních vod, která bude řízena pomocí PLC. V teoretické části jsou popsány druhy odpadních vod a stokových soustav, které jsou důležité při návrhu čističky. V práci jsou také popsány programovatelné logické automaty (PLC), programovací jazyky pro jejich naprogramování, SCADA (Supervisory Control And Data Acquisition) systémy a automatizace. Dále se práce zabývá teoretickým popisem čističek vod, jejich funkcí a zabezpečením. V další části je popsán návrh čističky. Poslední částí práce je samotná realizace čističky odpadních vod.
|
|
|
Biologické čištění odpadních vod
Veselý, Václav ; Beňo, Zdeněk (oponent) ; Pěček, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou čištění odpadní vody ve fázi přítoku předčištěné vody do biologické části čistírny odpadních vod. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a výpočtové. Teoretická část pojednává o odpadní vodě a způsobu jejího biologického čištění. Výpočtovou částí je návrh aktivační nádrže pro zadané množství EO.
|
|
|
Ekotoxikologické posouzení bodových zdrojů znečištění v ekosystému
Doležalová, Šárka ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Koutný, Marek (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem dizertační práce je posouzení ekotoxikologického účinku významných bodových zdrojů znečištění, mezi které patří například rozsáhlé přírodní požáry, požáry průmyslových areálů a průmyslové a komunální čistírny odpadních vod. Mezi posuzované bodové zdroje eventuálního znečištění byla v práci zařazena i případná aplikace produktu z pyrolýzního spalování přebytečného kalu, tzv. biocharu na zemědělské půdy. Pro posouzení ekotoxocity vybraných matric byly zvoleny akvatické i kontaktní ekotoxikologické testy využívající vodní i půdní organismy. Z vodních živočichů byli vybráni korýši Thamnocephalus platyurus, hrotnatky Daphnia magna Straus a mořské bakterie Vibrio fischeri. Z rostlin byl zvolen okřehek menší Lemna minor. Jako zástupci půdních živočichů byli vybráni chvostoskoci Folsomia candida a žížaly Eisenia fetida. Terestrické rostlinné organismy jsou reprezentovány cibulí Allium cepa L. a hořčicí bílou Sinapis alba. Předložená práce pojednává o sledovaných analytech, jejich vlastnostech a způsobu jejich distribuce do přírodních ekosystémů. Výstupem práce je komplexní posouzení vlivů vybraných bodových zdrojů znečištění na organismy akvatických a terestrických ekosystémů a zhodnocení ekotoxikologických rizik. Jako nejvíce zátěžové se u všech organismů projevily pěnové hasební prostředky.
|
|
|
Parciální model čistírny odpadních vod
Novák, Petr ; Ptáček, Michal (oponent) ; Radil, Lukáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá čistírnami odpadních vod (ČOV). Pro energetickou soběstačnost ČOV je nutné studovat provozní zázemí, zařízení a jejich možnou provozní predikci pro energetické rozložení v čase a přizpůsobení se případnému OZE. Nebo je možné optimalizovat provoz cílem maximálního zrovnoměrnění odebíraného příkonu. Uvažuje se o malé ČOV do 500 EO. Případně velké čistírenské bloky. Student vyhodnotí současný stav poznání a pokusí se navrhnout a případně zrealizovat finanční úsporu dané koncepce.
|
|
|
Systémy stírání hladiny čistírenských nádrží
Rusník, Tomáš ; Hort, Filip (oponent) ; Brandejs, Jan (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je mým úkolem zpracovat rešeršní rozbor stírání hladiny dosazovacích nádrží v čistírenských provozech. Dosazovací nádrž na čistírně odpadních vod je součástí tzv. biologické linky a slouží k oddělení aktivovaného kalu od odpadní vody. Aktivovaný kal v dosazovací nádrži sedimentuje v usazovací zóně. Při tomto procesu vzniká, i při sebelépe provozované čistírně odpadních vod, na hladině dosazovací nádrže vyflotovaný kal který se většinou zdržuje v prostoru mezi vtokovým válcem a přepadovou hranou, resp. nornou stěnou před přepadem. Takto vyflotovaný kal, který je buď biologického, nebo chemického původu, se může, při masivním výskytu, dostávat do odtoku a tím zhoršovat jeho kvalitu. Vyflotovaný kal je tedy nutné s hladiny dosazovací nádrže odebírat. Vzhledem k tomu, že ruční odběr je náročný, byly postupně vyvinuty různé systémy odběru kalu s povrchu dosazovacích nádrží. Současně dochází k vývoji systémů, kterými je odebírán usazený kal ze dna dosazovacích nádrží, což je hlavní funkcí tohoto zařízení biologické jednotky čistírny odpadních vod.
|
|
|
Technicko-ekonomické vyhodnocení kalového hospodářství ČOV
Petřík, Jiří ; Raček,, Jakub (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na kalové hospodářství čistíren odpadních vod. Rešeršní část práce obsahuje přehled související legislativy, nastiňuje problematiku kalového hospodářství v České republice a také se zabývá technologiemi a technickými řešeními, které souvisí se zpracováním a nakládáním s čistírenskými kaly pro různé velikostní kategorie ČOV. Druhá část práce je věnována technicko-ekonomickému posouzení čistíren odpadních vod v kategorii od 500 EO do 2 000 EO. Posouzení je zpracováno z reálných dat poskytnutých od provozovatelů ČOV a je zaměřeno na spotřebu elektrické energie, investiční náklady a provozní náklady. Součástí je také určení doby návratnosti při koupi různých typů odvodňovacích zařízení a studie o výhodnosti využívání mobilního či stacionárního odvodňovacího zařízení.
|
|
|
Návrh vybraných strojně technologických zařízení ČOV se zaměřením na zlepšení hydraulických účinností
Zejda, Vojtěch ; Reppich, Marcus (oponent) ; Jegla, Zdeněk (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
Proces čištění odpadních vod má zásadní vliv na kvalitu životního prostředí a představuje také potenciální alternativní zdroj potřebných a nedostatkových surovin, především fosforu. Výzkum technologie pro čištění odpadní vody je stále aktuálnější téma a přináší mnoho inovativních poznatků, které by měly být postupně implementovány do stávajících provozů. To však obnáší zvýšené investiční a často i provozní výdaje. Právě z tohoto důvodu se nyní stupňuje tlak na revizi energetické náročnosti a hydraulické účinnosti instalovaného strojně technologického zařízení, neboť správná optimalizace jejich provozních parametrů přináší významné úspory, které lze využít pro další investice. V této práci je řešena problematika správného hodnocení instalovaného strojně-technologického zařízení, která souvisí s obtížným výběrem dotčených parametrů a adekvátního posouzení jejich významu. Technologie čištění odpadní vody je značně specifická pro různorodost skladby strojně-technologických zařízení a sledování nesprávných parametrů může vést k mylnému hodnocení účinnosti jednotlivých zařízení a nevhodným návrhům jejich inovací. Pro eliminaci těchto rizik je v práci navržen analytický postup pro výběr a hodnocení parametrů, jehož použití je demonstrováno na šesti strojně-technologických zařízení. Pro ověření závěrů plynoucích z navrhovaného postupu byl proveden modelový návrh zařízení, na kterém byl posuzován vliv jednotlivých parametrů. Díky dostupným datům mohl být navržený postup validován a zpřesněn. Potřebná data pro provedení návrhu byla zajištěna experimentálním výzkumem a rozsáhlým testováním ve zkušebnách. Získané výsledky potvrdily přínos i praktickou použitelnost navrženého postupu.
|
|
|
PPCP ve vodě a jejich vliv na vodní ekosystémy
Bláhová, Marie ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Cílem bakalářské práce je identifikovat hlavní zástupce široké skupiny Pharmaceuticals and personal care products (zkráceně PPCP) a vysvětlit důvody, proč představují tyto látky pro vodní ekosystémy stále větší hrozbu. V teoretické části se práce věnuje definování pojmu PPCP a vysvětlení hlavních příčin, proč jejich koncentrace ve vodním prostředí v posledních desítkách let stále roste. Dále se zabývá dělením na hlavní skupiny preparátů nacházených ve vodním prostředí, jejich charakteristikami, doloženými dopady na vodní organismy a aktuálně detekovanými koncentracemi ve světových řekách. V následujících kapitolách práce řeší otázku účinnosti eliminace těchto látek a mechanismy, kterými se dá tato eliminace zlepšit. Práce stručně shrnuje vlivy na organismy způsobené jak bioakumulací, tak endokrinní disrupcí a v závěru teoretické části se věnuje vlastnostem deseti zvolených léků, které jsou pravidelně detekovány v českých řekách. V praktické části dochází k vyhodnocení množství prodeje deseti zvolených léků v České republice během roku 2019, jejich detekovaných koncentrací v řekách Vltava, Labe, popřípadě Morava a Dyje a zpracování těchto dat k posouzení rizika nalezených koncentrací pro vodní ekosystémy. Klíčová slova: PPCP, endokrinní disruptory, degradace, ČOV, jakost vod v ČR
|
|
|
Význam dřezových drtičů pro odstraňování BRO
Amemori, Anna ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Doležalová, Markéta (oponent)
Biologicky rozložitelné odpady (BRO) tvoří asi 30 - 50 % tuhého komunálního odpadu (TKO). Tento odpad je ve většině případů spalován či skládkován bez dalšího užitku. Přitom v Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR) stanoveného na základě evropské směrnice se ČR zavázala snížit množství BRO vyváženého na skládky do roku 2010 na 75 % a do roku 2020 na 35 % celkového množství hmotnosti biologicky rozložitelného komunálního odpadu skládkovaného v roce 1995. Odstarňování BRO se ve vesnických zástavbách provádí klasicky zkrmováním zvěře či domovním kompostováním. Ve městech však separovaný sběr BRO již dlouhou dobu představuje obtížný problém. Zajímavou alternativu do oblasti problematiky nakládání s BRO vnáší domácí drtiče potravinových odpadů (DPO). Ty umožňují, díky drcení kuchyňských odpadů a zbytků jídel ve dřezu, separaci bioodpadu přímo u zdroje. Pro jejich následné odstranění využívá již zavedenou infrastrukturu kanalizace, kterou odvede rozdrcené odpady do čistírny odpadních vod (ČOV). Tam pak může být potravinový odpad zpracováván anaerobní digescí - nejvhodnější metodou pro zpracování živočišného odpadu. Tato práce se zabývá literární rešerší studií, zabývajících se vhodností DPO jako nástroje pro separaci BRO, a porovnáváním argumentů pro a proti používání DPO v domácnostech. Většina studií...
|
host ::
RSS.